1. Kdy pořídit první botičky
Nezbytné je, aby děťátko mělo, pokud možno, volnou nožičku kvůli správnému vývoji. S nákupem tedy nespěchejte. Počkejte si, až začne aktivně „capat“ a zvládne několik krůčků. Pak se vydejte vstříc pro tzv. „capáčky“, tj. botičky pro první krůčky.
2. Správná velikost
Dětská nožička roste rychle. V prvních měsících je to cca 15-18 mm za rok, později o 8-12 mm ročně. Zde nám nepostačí vyzkoušet obuv tlakem na palec a zjistit tak, zda netísní. Díky sníženému čití v oblasti chodidel nám dítko neřekne, zda jej něco tlačí. Proto musíme zvolit více efektivní metodu. Nabízí se nám hned tři:
1. Postavte svou ratolest na papír a obkreslete mu chodidlo. Poté změřte nejdelší části metrem (nejlépe krejčovským) od paty ke špičce palce. Zopakujte to taktéž u druhé nožičky. Délkově se totiž mohou lišit. Počítejte vždy s tou delší. Následně k naměřenému číslu přičtěte 10-15 mm. Jde o tzv. nadměrek. Ten je pro dětskou botičku opravdu důležitý. Za prvé nám mají nějakou dobu vydržet, za druhé v nich musí být rezerva, aby netlačily.
Příklad – naměřili jsme 150 mm, přičteme 15 mm, výsledek je 165 mm. Hledáme tedy boty se stélkou plus, mínus 165 mm.
2. Vydejte se do obchodu. Pokud zvolíte specializovanou prodejnu dětské obuvi, šikovné prodavačky rády pomohou a ukáží vám, jak na to. Mají speciální metr, kterým chodidlo změří.
3. Velikost lze zjistit i pomocí vyjímatelné stélky. Když dítě postavíte na stélku tak, že je pata u jejího konce, prsty vyrovnány, a zbude nadměrek 10-15 mm, bota velikostně padne.
Nejlepší je s měřením počkat do odpoledne či večera. Nožičky během dne mírně natečou, a velikost smí být odlišná. Pamatujte, že až bude nadměrek 5 mm, jde o minimální nadměrek. Pak už je zapotřebí nových bot.
3. Vhodný materiál
Nejvhodnějším materiálem je přírodní useň. Je prodyšná, dokonale se přizpůsobí tvaru nohy, absorbuje vlhkost a je měkká. Syntetice se obloukem vyhněte. Dětem se nohy potí, tudíž by tento neprodyšný materiál mohl podpořit tvorbu plísní a bakterií.
4. Stavba boty
Zde jsou důležité – pata, špička a podrážka. Pata dominuje prostorným a pevným opatkem (jak do výšky, tak do šířky). Špička je dostatečně široká, aby měly prsty volnost. Podrážka musí jít bez velkého tlaku ohnout od špičky k patě, ale také napříč. Do čtyř let věku spíše vynechte nízkou obuv sportovního typu, ale volte kotníkové. Mezi první zahrňte ty šněrovací, suché zipy nevytváří dostatečnou fixaci, ale za to se hodí později třeba do školky.
Stélku vybírejte rovnou. Anatomicky tvarovanou stélku s oporou prozatím nechte stranou, pokud ji nemáte doporučenou odborníkem. Neděste se, že má dítě ploché nohy, to je způsobeno díky tukovému polštářku, který postupem času vymizí.
5. Přemýšlejte a dělejte racionální rozhodnutí
Existuje dětská certifikovaná obuv, která má certifikát zdravotní nezávadnosti. I v tomto případě bychom měli bedlivě zvažovat, co je vhodné zrovna pro našeho drobečka. Právě u těch nejmenších dětí do pěti let je rozhodující, na jaké nohy v budoucnu postaví.